Často po mě někdo chce něco s touhle srnkou z Echina. Ráda z něj šiju, protože se hodí k režnému plátnu, černé, růžové i tyrkysové, prostě všemu, s čím ráda pracuju. Tentokrát ale měla být taštička v indickém stylu, nejlépe oranžová.
Někdy si myslím, že bych měla zapracovat na schopnosti říkat ne a že bych vůbec měla odmítat zakázky, u kterých je mi už dopředu jasné, že nebudu vědět, jak na to, i když na druhou stranu mě podobné výzvy vlastně baví.
Dny, ne-li týdny jsem si před spaním v duchu promítala oranžové látky, co mám doma nebo co jsem někde viděla, a vždycky jsem skončila u jediné možnosti - vypreparovat kus látky z vzorníku potahových materiálů značky KOBO, který jsem před léty vzala u popelnice. To jsme se jednou takhle s mužem vraceli z rande a potkali hromadu věcí, co už někdo nepotřeboval, ale bylo mu líto je vyhodit, protože tušil, že někdo jiný, kdo žije docela nedaleko, by je mohl dobře užít.
Kdo nás zná, ví, že kromě pěti(!) bichlí se vzorky, které jsme tehdy s mužem dotáhli domů, jsme za ta léta ve Frankfurtu před odvozem na skládku zachránili ještě 2 lampy, čtyři židle, ořechový stůl s mramorovou deskou, adventní kolotoč, dřevěné dětské skříňky, několik stavebnic a kolovrat, o kterém jsem tu už psala.
Z látek dýchá duch 70's, což by vysvětlovalo, proč byly tak zaprášené. Strčila jsem na zkoušku jeden vzorek do pračky a začala testovat, ke které oranžové se růžová srnka v černém rámečku bude hodit nejvíc.
Tohle ne,
tohle taky ne,
tohle je lepší, ale chybí oranžová,
a nakonec.... tadáááá, vyřešila jsem to takhle. Oranžová zvenku,
oranžová zevnitř. Zip jsem zvažovala černý, aby doladil rámeček aplikace, ale působil moc tvrdě. Myslím že zadání "oranžová" jsem splnila na 100 procent, zadání "indická" tak na 10. Kdyby se tahle krasavice časem objevila na Fleru, tak to asi bylo málo.
Žádné komentáře:
Okomentovat