pondělí 28. října 2013

Volební víkend

Dneska jsem chtěla napsat o knižním veletrhu, už jsem si dokonce nachystala fotky, ale nemám sílu na reportážní post. Saša a děti jsou u bulharské babičky a já jsem jela do Sudet volit. Se zastávkou v Praze přes 1000 km v autě. V sobotu jsem vstala v 5, abych to stoprocentně stihla. Byla jsem jediný člověk v obci, který volil Stranu zelených. Je super vědět, že ta 1 v tabulce statistického úřadu jsem já. 


Odvezla jsem na chalupu kolovrátek, který jsme s Kikou minulý týden našli u popelnic. Je zachovalý a vysoce funkční, jenom budu muset nastudovat, jak se na něm přede. Vždycky, když takhle něco seberu na ulici, myslím na Robertovu matku za Samotářů. I když tady v Německu lidi věci nevyhazujou, ale odkládají s tím, že si je najde někdo, kdo je potřebuje víc. Myslím, že naše chalupa ho hodně potřebovala.

Sama jsem zazimovala - doufám, že nám přes zimu nepopraskají trubky. Na myši jsem se připravila líp než loni, pořádně jsem zastlala peřiny a všechno plastové, dřevěné a papírové, co jde ohlodat, jsem schovala do skříněk. Bazén jsem pověsila v dílně pod strop a odvezla úplně všechno jídlo kromě PiGi čaje. 

No a když už jsem byla v Česku a nemusela jsem spěchat domů, stavila jsem se u Evy s Ondrou a viděla jejich dům. První hrubá stavba, kterou jsem kdy navštívila, vzbuzovala respekt. Nechápu, jak může někdo nosit v hlavě celý dům?! Cesta zpátky byla noční můra. Kvůli změně času se dřív setmělo a za Norimberkem se srazily dva kamiony. 90 minut jsem jela rychlostí 7 km za hodinu. Přede mnou nějaký kravaťák pořád nervózně vystupoval z auta, koukal, co se děje a nahlas sprostě nadával. Kdybych do  něj nedejbože ťukla, myslím, že už bych tady nebyla. Když jsem se vrátila, zjistila jsem, že jsem na Etsy prodala tašku. Koupil ji nějaký pán z Tchajwanu jako dárek pro svoji ženu. Chlapi, co ode mně kupujou kabelky pro své ženy, mě vždycky dostanou. How sweet. Látku na ni jsem si nechala poslat z Hong Kongu. Moje působení asi nebude tak "local", jak jsem si představovala, a asi zanechává docela znatelnou uhlíkovou stopu.

Babysittuju sousedce orchideje. Zalila jsem je s jednodenním zpožděním, doufám, že to přežijou. A jdu spát, dobrou noc. 

1 komentář:

  1. Kolovrátek je suprovní. Čím to je, že u naší popelnice nikdy nic tak pěkného nenajdu :-) Markéta

    OdpovědětVymazat